# Note to self.

Tak zaprvé: mrzí mě, že jsem teď měla tak dlouhou psací odmlku. Čas jsem si určitě nějak udělat mohla, ale nechtělo se mi překonávat všechny překážky jako dlouhé načítání a čekání u starého počítače, silou vůle se odtrhnout od tumblru/weheartit při hledání vhodných obrázků a celkově skládat slova do smysluplných vět. Zítra se chystám očekovat situaci ohledně školního časopisu (i když ho povede kluk, kterému se s holkami tak nějak vysmíváme, však aby ne, když nosí banánově žluté kalhoty...:D), takže bych se měla naučit se s takovými věcmi lépe vyrovnávat...:D Poslední týden jsem cvičila Week 2 z Ripped in 30 od Jillian. Když jsem četla recenzi u Nikki, tak jsem se na něj celkem těšila, ale zatím to byla hrůza! Bohužel/bohudík jsem měla/udělala jsem si možnost cvičit ho jen 4x, ale i tak to bylo utrpení. Dneska jsem si dala radši Banish (a jsem totálně mrtvá!:D) a jsem zvědavá, co mě od zítřka čeká ve Week 3. Co se týče běhání, tento týden jsem nebyla ani jednou. Vím, vím, hrůza! Ale tenhle týden se polepším. :) To by bylo asi tak vše ke cvičení. :)

O jídle se teda docela mluvit stydím, pokusím se ho nějak nenápadně zakomponovat mezi události, které se staly... Nedělní večer, pondělí a úterý jsem byla celkem vyklepaná. Při několika hodinovém sebetestování všeobecných znalostí, angličtiny a čtení článků o psaní esejí jsem přikusovala, co jsem našla a nebo co mi přišlo jako výhra z jedné soutěže. Moc jsem toho nenaspala a bez autogenního tréninku jsem měla s usínáním velký problém. Ve středu jsem oslavila velké narozeniny (15.), zapila jsem je jako správná naivní patnáctka Friscem. A nadšeně poskakovala když dostala nový objektiv k zrcadlovce. Čtvrtek jsem strávila v Praze na výběrovým řízení o stipendium. Výsledky uvidím v úterý. Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli chci, aby to vyšlo nebo ne... I když jsem už ve čtvrtek byla absolutně mrtvá, šla jsem s kamarádem na procházku a předala mu Bubble tea... Doma jsem dala kartu do PC a najednou nikde nic, žádné fotky. V pátek jsem po sušenkové přestávce zašla za naším IVT učitelem, kterej naštěstí data zachránil a naformátoval kartu. Po vložení do foťáku ale pořád nešla. Když jsem do foťáku dala fungl novou kartu stejný den odpoledne a foťák hlásil pořád stejnou chybu, zažila jsem osobní pád. Foťák jsem potřebovala a bylo mi jasné, že tohle není žádná sranda, ale rozbitej foťák. Naštěstí mi kamarád půjčil svoje tělo (zrcadlovky) :D a odfotila jsem co jsem chtěla a potřebovala. V pátek večer jsem ještě byla u kamarádek zmíněného kamaráda :D, tak nějak jsem se k nim pozvala, ale docela jsem je chtěla poznat a bylo to fajn. :D :) V sobotu jsem po dalším krátkém, 6ti hodinovém spánku pořídila slíbené fotky na Dni otevřených dveří pro mamku. Večer jsem do postele uléhala vyčerpaná jako už dlouho ne... Dneska jsem měla oslavu s babičkami a dědou, zkazila mi to moje naštvaná nálada, protože se fakt o svůj foťák bojím a hlavně jsem si domluvila několik focení a nemůžu mít ten kámošův půjčenej pořád... Držte palce ať mi ho vyreklamujou, jinak nevím, co budu dělat...

Recept: jak začít běhat

Protože jsem se dnes moc nevypsala u článku s jídelníčkem, přináším vám sem jeden článek o jedné z mojí nejoblíbenější činnosti - běhání. :)

Budete potřebovat: tepláky, triko, běžecké boty, mp3 a/nebo kamaráda (popř. psa, ale pozor na lesní/polní zvěř), gumičku, velkou dávku odhodlání a silnou vůli, plán, cestu

Odhodlání: Nejtěžší krok pro běžce je ten první - vyjít z domu. To si dobře zapamatujte, je to zlatá pravda!

MP3: Připravuju článek o hudbě, kterou poslouchám, když běhám, ale zezačátku ji budete potřebovat k poslední ingredienci - plánu.

Plán: Na tumblru (nebo weheartit) byste našli určitě spoustu dobrých i skvělých běžeckých plánu, díky kterým byste se, za dejme tomu 2 měsíce, stali běžci. Našla jsem např. tento, který je dost podobný tomu, který jsem běhala já i moje mamka, a který mi tudíž připadá nejlepší.

Plán, podle kterého jsem běhala já, je ale něco trochu jiného než instrukce na papíře. Je to seznam nahrávek (ZDARMA), v kterých hraje hudba a paní Laura vám přesně říká, kdy běžet a kdy chodit. (Intervalový, tzv.indiánský běh je pro začátečníky nejlepší.) Naleznete ho tady, snad nebudete mít se stahováním příliš problémy.

Někoho by mohla odradit angličtina, ale věřte mi, tomu důležitému - kdy začít a kdy přestat běhat - určitě porozumíte. Laura ještě během někdy říká rady ohledně stylu, tempa a dýchání, ale bez těch se při nejhorším obejdete. Nebo pokud byste chtěli, můžu si ten plán znova poslechnout a rady vám vypsat a přeložit.

Taky se vám nemusí zamlouvat hudba, ta se moc nelíbila ani mně, ale je tak vybraná schválně, abyste běželi dobrým tempem.

Jako poslední mě napadá čas, 9 týdnů není asi moc krátká doba. Ale pokud chcete vytrénovat svoji kondici a uběhnout 5km/30 minut, nemůžete očekávat, že se to stane přes noc, ani za týden nebo 2. Navíc můžete začít třeba od 3. týdne, i když já si myslím, že je mnohem lepší ty první 2 "přetrpět" a nastartovat se.

Cesta: Já jsem začala běhat v lesíku, kde máme 1/3/5 km trasu. Teď běhám po odlehlé silnici do blízké vesnice a zpátky. Pokud o žádné běžecké cestě ve vašem městě/vesnici nevíte, můžete ještě zkusit běžecký stadion (ale běhání stále do kolečka mi připadá nudné) nebo očekujte stránku MapMyRun.com, kde byste mohli trať ve vašem městě najít nebo si po čase na mapě nějakou označit.

1. Obujte si boty.

2. Běžte.

To je asi k dnešnímu návodu vše, nic by mi neudělalo větší radost než motivovat alespoň 1 člověka k běhu. (Kdybyste tak učinili, určitě mi o tom napiště někam do komentářů.) 

Yoga for Athletes

Píšu vám slibovaný článek o jednom cvičení, které ráda praktikuji. Je to jóga pro atlety od Kimberly Fowler. 

Kimberly Fowler je triatlonistka, která si přetrpěla i paralyzující zranění. Jógu jí doporučili jako psychickou terapii, v které nyní pokračuje s moderním přístupem pro budování svalové hmoty a flexibility přes spiritualitu. Vlastní YAS studio v Los Angeles, kde se tuším toto cvičení natáčelo. (Přeloženo z textu k videu.)

Jako snad ke každému domácímu cvičení potřebujete podložku a to je asi tak vše. Při této józe nepotřebujete ani obuv a musím říct, že si nedokážu představit, že bych některé cviky v botách cvičila. Atleti/jogíni používají i nějaké speciální vybavení, takový jakoby polštářek, ale určitě si vystačíte z obyčejným pod-sedákem/polštářkem z Ikei. :)

Protože je toto cvičení určeno pro atlety, cvičení je zaměřeno hlavně na svaly nohou. Když jsem jej cvičila poprvé, měla jsem sto chutí ho po dvaceti minutách, když jsem už tak po 5. opakovala pozici válečníka, vypnout. Byla jsem ale moc ráda, že jsem vydržela, protože potom už přišly na řadu opravdu skvělé cviky, které jsem cvičila třeba i poprvé nebo podruhé v životě. Třeba takový most, ale pokud ho nezvládáte, nemusíte se ničeho obávat, pro většinu cviků je i zde lehčí modifikace. :) Vždycky když docvičím, tak se cítím skvěle!

Video seženete například tady.

A teď ještě pár věcí, které mi na tomto cvičení trochu vadí. Zaprvé se párkrát stává, že kamera zabírá Kimberly, která cvičení "vede", když necvičí, takže zároveň nevidíte, jaký cvik máte provádět. Anglicky sice rozumím docela dobře, ale zrovna při józe se třeba víc soustředím na dech a tu angličtinu někdy tolik nevnímám, takže za to mají tvůrci malý mínus. Taktéž nechápu, proč je někdy záběr zezelenalý, když jsem video pouštěla poprvé dost mě to zmátlo a ptala jsem se sama sebe, kde je chyba. A poslední věc co mi vadí je zmiňované opakování pozice válečníka, to už ty stehniska opravdu cítíte. Ale přes to se určitě zvládnete přenést. :) Tak snad jsem vás alespoň trochu navnadila a tuto jógu zkusíte! :)